Správný odběr vzorku moče –
pokyny pro oddělení
K vyšetření se používá vzorek první ranní moče.
Kromě organizačních důvodů jsou i důvody objektivní, proč je tento vzorek
nejvýhodnější:
Kultivace moče s bakteriemi během nočního
období umožní pozitivitu při detekci nitritů – markeru bakteriurie.
Příprava pacienta
Příjem tekutin nemá být během noci nadměrný a
pacient má být poučen o nutnosti omytí genitálií vodou (zejména pro možnou falešnou pozitivitu
bakteriurie). Použije se vzorek ze středního proudu moči. Obě pravidla platí
zvláště u žen, kdy je nutné vyšetření pochopitelně provést mimo období
menstruace.
Pomůcky k provedení odběru
Zásadně se vyhýbáme katetrizaci močového měchýře,
pokud není nutno zavést močový katetr z jiných závažných důvodů. Při zavedeném
močovém katetru - například u pacientů v intenzívní péči - je nutné odebrat
vzorek moče z měchýře, tj. nechat nejprve odtéci moč z externí části katetru.
Při retenci, ale i za jiných okolností - např. při
nutnosti přesného kultivačního vyšetření - je stále nedostatečně využívána
suprapubická punkce, která je z hlediska zanesení exogenní uroinfekce prakticky
bezriziková. Někdy se používá metoda tří odběrů z jedné mikce (metoda 3 sklenic
- erytrocyty, leukocyty), ve speciálních případech odběr po masáži prostaty
(leukocyty). První ranní vzorek o objemu minimálně 20 ml se odebere do
dezinfikované, následně dobře vypláchnuté a vysušené nádobky. K odběru,
transportu, ale také k dalšímu zpracování, je vhodné použít plastikové
kalibrované zkumavky se žlutou zátkou.
Adjustace, transport a skladování
Konzervační činidla při základním vyšetření moči
zásadně nepoužíváme. Ani v případě nutnosti sběru moči pro kvantitativní
vyšetření nebyl zjištěn univerzální konzervační prostředek, který by
neovlivňoval stanovení některého analytu. Navíc nelze po přidání stabilizačního
činidla moč makroskopicky hodnotit.Interval od vymočení do zpracování vzorku má
být dle možností do 1 hodiny, maximálně 2 hodiny, což ovšem nebývá často ze
strany pacienta dodrženo. Delší stání materiálu vede k možnosti ovlivnění
výsledku chemického vyšetření (zejména pH, osmolality, nitritů) i
morfologického vyšetření (rozpad elementů).